close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
boesbones






Vánoční polibek-v Boothově mysli

5. září 2009 v 14:47 | Ann |  Ostatní
Toto je ta nejúžesnější ff jakou jsem kdy našla....opravdu..všem doporučuju si to přečíst!


Náš první polibek nebyl takový, jak jsem si ho představoval.
Myslel jsem, že k tomu dojde v restauraci. Slavili bychom konec případu, povídali si dlouho do noci a dívali se vzájemně do očí jako vždy. Nějaký intenzivní pohled nebo jen letmá koketní poznámka by nás vyrvala z klidu a my bychom se přibližovali ... blíž ... blíž ... až by se naše rty setkaly. Mé ruce by jemně zajeli do jejích vlasů a má ústa by zůstala na jejích až dokud by mým plicím nehrozila exploze.

Nebo se to mohlo stát v jejím bytě. To by mohlo být náhlé, bez varování, jako když mě políbila na tvář v nemocnici. Možná by mě popadla a obrátily by se na mě její hladové rty... ano, jako sestra Cam. S výjimkou této chvíle bych neměl být vylekaný. Nesměl bych se pokusit o útěk. Políbil bych ji pak tak vášnivě, až by se jí podlomila kolena. Vzal bych ji do náručí, abych ji tím uchránil před pádem a když by polibek skončil, toužila by po dalším.

A nebo se to mohlo stát u Lincolnova památníku, její tvář by ozařoval měsíční svit. Nebo v Jefferstonově institutu, jedli bychom něco thajského a popíjeli víno. Nebo v SUV v průběhu pozorování. Nebo někde ve skladišti, kde bych ji zachránil před jistou smrtí. Nebo na opuštěném úseku dálnice, kde se nám mohlo porouchat auto v chladné zimní noci. Přilnuli bychom k sobě kvůli teplu a to by mohlo vést i k něčemu jinému - ale to už si představuju moc.
Každopádně líbání pod jmelím v její kanceláři, zatímco nás sledovala Caroline Julianová, nebyl jeden ze scénářů, který jsem si představoval. Přesto Kůstka jistě sundávala jmelí s myšlenkami proč mě políbila právě tam. Myslím si, že to očekávala - se žvýkačkou v puse. Zajímalo by mě, jestli by očekávala i naše první milování. Musím si připomínat, že Kůstka je můj parťák, nesmím takhle snít. Nemám žádnou kontrolu nad svou fantazií a má mysl katolíka je v rozpacích.
Proč by to Caroline dělala? Bylo to víc než její "čtverácký" kousek. Ví o mých citech ke Kůstce od doby, co jsem byl v New Orleans. Byla pochopitelně zmatená, když jsem po ní chtěl, aby bránila Kůstku. Řekl jsem jí, že chci pro svou parťačku to nejlepší a Caroline je nejlepší. Nevěřila mi. Už od začátku věděla, že je v tom víc, i když jsem to popřel. Možná měla dobré úmysly, ale já chci, aby mě Kůstka políbila proto, že chce sama a ne proto, že je to jediný způsob, jak státní zástupce umožní, aby trávila Vánoce se svým otcem.
Je možné, že mě vlastně chtěla políbit? Nemůžu se téhle myšlenky zbavit. Caroline si jen tak přijde do její kanceláře a pak mě ještě strká pod jmelí! Velmi vtipné, Caroline!

Chtěl jsem protestovat, ale Kůstka blížící se ke mně se usmívala a nedokázal jsem myslet na nic jiného než na ni. Pak se naše rty dotkly a mé tělo na mě doslova křičelo, abych využil toho momentu a ukázal jí, jak moc ji miluji... ale nebyl ten správný okamžik a ani správné místo oddat se pokušení. Potřeboval jsem, aby byl ten polibek obyčejný a jemný.
Ale Kůstka nebyla jemná. Popadla mě za sako a strčila mi jazyk do pusy. Bože, je v tom skvělá! Věděl jsem, že je, ona je dobrá na všechno. Trvalo to dlouho. Čekal jsem, až přestane, ale pokračovala a já netušil, jak dlouho se ještě dokážu držet zpátky. A navíc ten pocit, že nás Caroline sleduje, byla to určitě dobrá show. Byl jsem nebezpečně blízko ke ztrátě sebekontroly.
Jakmile jsem jí začal polibek oplácet, odtáhla se. Pak promluvila na Caroline, ale já měl dost práce s tím, abych nabral dech. Kůstka řekla, že líbat mě bylo jako líbat bratra! Dobrý vtip. Takhle bratra nikdo nelíbá... Caroline se zdála trochu zneklidněná. Její hlas byl nejistý.
Koukl jsem na Kůstku a viděl, že její tvář je stejně červená jako má. Myslím si, že ten polibek zasáhl mnohem více mě než ji. Potřeboval jsem se dostat pryč než bych řekl nebo udělal něco, co by zkazilo naše přátelství, a tak jsem začal něco mumlat. Trochu mě uklidnila myšlenka na případ.
Začal jsem si uvědomovat, že mám něco v ústech. Ó Bože, je to žvýkačka... její žvýkačka. Poděkoval jsem jí za ni a strčil ji zpátky do úst. Nebyla to první pusa a snad ani poslední. Ta další bude dobrovolná, beze svědků, bez zdráhání. Jen já a Kůstka... budeme spolu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Call Call | Web | 5. září 2009 v 17:24 | Reagovat

nemám slov..možná jedno..."úžasné"

2 Baruš Baruš | 6. září 2009 v 13:55 | Reagovat

super!!!...už sem to četla a i Kůstčinu mysl a Caroline mysl sem četla..  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama